Svět Fiat

14.07.2014

Giugiaro: designér designérů

Když se řekne automobilový design, mnohým automaticky vytane na mysli jméno Giorgetta Giugiara.
Více informací


Když se řekne automobilový design, mnohým automaticky vytane na mysli jméno Giorgetta Giugiara. Ať už jste totiž kdekoli na světě, je docela vysoká šance, že někde ve vašem nejbližším okolí parkuje auto, které za něco vděčí právě tomuto uznávanému italskému designérovi. Giugiaro je autorem kabátu mnoha automobilových legend a jeho mimořádný přínos do světa krásy potvrzuje i mezinárodní titul „Designér století".

Zrozen k úspěchu
Giorgetto Giugiaro nebo také Giorgio Giugiaro se narodil 7. srpna 1938 v italském městě Garessio. Uměleckými geny byl vybaven požehnaně - jeho dědeček vytvářel kostelní fresky a otec oleje a dekorativní malby s náboženskou tematikou. I Giorgetto se rozhodl, že chce být malířem, proto začal studovat umění. Když se jako sedmnáctiletý mladík přestěhoval do Turína, chodil přes den do umělecké školy a po večerech pěstoval svoji neutuchající vášeň pro kresby automobilů na specializovaných kursech. Na konci ročníku byla uspořádána jejich malá výstava a Giorgettovy kresby padly do oka Dantemu Giacosovi, technickému řediteli Fiatu. Díky této šťastné náhodě mohl Giugiaro v roce 1955 nastoupit na speciální studie automobilového designu ve Fiat Centro Stile v Turíně.

Co se v mládí naučíš...
Mladý Giorgetto si ve Fiatu vedl na výbornou. O jeho nevídaném talentu se mluvilo široko daleko, není proto divu, že si jej v jedenadvaceti letech vybral Nuccio Bertone do čela svého stylistického týmu společnosti Carrozzeria Bertone. Giorgetto se i zde nadále musel vzdělávat, ale již o dva roky později se mohl hlásit k prvním výsledkům své práce: Aston Martin DB4 GT Jet, Maserati 5000 GT nebo Ferrari 250. V listopadu roku 1965 se pak rozhodl pokračovat ve sbírání zkušeností v dalším slavném designérském studiu ve společnosti Ghia.

Na vlastních nohách
V únoru 1967 se Giorgetto Giugiaro rozhodl osamostatnit a založil si vlastní firmu Ital Styling. Takřka přesně po roce však spolu s kolegy Aldem Mantovanim, Lucianem Bosiem, Ginem Boarettim a Hidejukim Mijakawou vytvořil společnost SIRP (Societa Italiana Realizzazione Prototipi) SpA Italdesign. Když Giugiaro vytvořil logo s nápisem Italdesign, stalo se záhy toto slovo jediným názvem jeho nové firmy. Nová společnost se okamžitě stala středobodem soudobého automobilového designu. Zakázky jí plynuly od automobilek na všech kontinentech a žádána byla jak pro své expertní inženýrské a výrobní schopnosti, tak pro svůj čich na úspěšný design.
Pod značkou Italdesign Giugiaro dodnes navrhl přes osmdesát sériových automobilů pro více jak 25 automobilových značek, jako je např. Ferrari, Bugatti, BMW, Maserati, Seat, Ford, Fiat, Alfa Romoe, Lamborghini a další. Mnohé modely navržené Giugiarem se neodmyslitelně zapsaly do historie. V roce 1971 to byl model Alfasud a o tři roky později Volkswagen Golf s karoserií hatchback, která byla do určité míry průlomová. Za další rok přišel Lotus Esprit, celá řada vozů Hyundai, Daewoo, Volkswagen, Fiat atd. Vedle produkčních modelů se rodila celá řada koncepčních vozů, např. Audi Karmann Asso di Piche (1973), Lotus Etna (1988), Maserati Buran (2000) či Aston Martin 2020 (2001) a mnoho dalších. Hlavním rukopisem studie Italdesign jsou hranaté tvary, ale samozřejmě existují i výjimky.

Designér století
Giugiaro za svou tvorbu získal řadu ocenění, mimo jiné od Britské společnosti umělců a průmyslových designérů nebo od Royal College of Art v Londýně. Modely navržené Giugiarem také několikrát získaly titul Automobil roku (Car of the Year). Největšího ocenění se mu však dostalo v Las Vegas v prosinci 1999, kdy jej 120 novinářů z celého světa zvolilo za „Designéra století" (Car Designer of the Century). O pár měsíců později byl uveden do Automobilové síně slávy.
Giugiaro k designu přistupoval spíše jako umělec, pocitově a intuitivně. I při mohutném nástupu výpočetní techniky stále nejraději pracuje s tužkou a papírem. Společnost Italdesign se již téměř 40 let věnuje nejen automobilům, ale i průmyslovému designu, jehož divizi Giugiaro zřídil v roce 1974. K jeho zákazníkům patří takové značky jako Swatch, Kenwood, Nikon, Derbi, Apple, L‘Oreal, výrobci vlaků či domácích elektrospotřebičů.

Nesmazatelné stopy
Italdesign navrhl za dobu své existence celou řadu automobilů. Ve spolupráci se značkou Alfa Romeo byl pro slavné studio revoluční koncept Alfasud, jelikož se jednalo o první kompletní designový i inženýrský projekt Italdesignu. Starší práce pro značku Fiat byly také důležité - původní Panda, v Italdesignu vymyšlená od prvního do posledního šroubku, a Uno, jež se v Evropě stalo bestsellerem. Giugiaro vždy odmítal jmenovat svůj nejoblíbenější, potažmo nejlepší design, ale vždy zmiňuje dekádu od poloviny sedmdesátých let jako nejlepší - díky prakticky nekonečným možnostem stylů a tvarů, které se v té době objevovaly.

Jedny z nejvýznamnějších vozů, které Giugiaro navrhl:
Fiat Panda (1980)
Legendárním Giugiarovým návrhem je Fiat Panda, který používá jednoduché a účelné tvary. Miniaturní hranatý Fiat se prakticky beze změn vyráběl od roku 1980 do roku 2003. Panda díky tomu patří mezi nejdéle vyráběné spotřebitelské vozy vůbec. Giugiaro se na vývoji Pandy podílel i technicky - zkonstruoval verzi 4x4, která se tak vlastně stala asi prvním levným SUV na světě.

Fiat Grande Punto (2005)
Pro Fiat navrhl Italdesign řadu modelů, jedním z těch posledních je Fiat Grande Punto, který se nedávno dočkal faceliftu již čistě pod taktovkou Fiatu.
Třetí generaci punta si Giugiaro "střihl" po malé přestávce. Na svědomí totiž měl i první generaci populárního malého fiatu z roku 1993. U masky Grande Punta se Giugiaro inspiroval u Maserati, jehož modely 3200 GT, Spyder a Coupé také pochází z jeho skicáku. Dílem Giugiara jsou i modely Palio, Palio Weekend a Siena.

Alfa Romeo 159 (2005)
Tradičním zákazníkem Italdesignu byla i Alfa Romeo. Prvním navrženým vozem pro tuto značku byl model Alfasud již v roce 1971. Byl to teprve druhý vůz Italdesignu pro sériovou výrobu. V roce 1974 navrhl model Alfetta, o dva roky později pak nakreslil Giugiaro druhou generaci Alfasudu. Po delší odmlce v roce 2003 pak Giugiaro dostal za úkol udělat změny na modelu Alfa Romeo 156. Facelift se již nesl v duchu masky budoucích modelů značky. Giugiaro navrhl v roce 2005 Alfu Romeo 159 a také model Brera. Ta vycházela z daleko dramatičtějšího stejnojmenného konceptu.

Lancia Delta (1979)
Guigiaro navrhl i jednoho z velkých konkurentů VW Golfu - první generaci Lancie Delta. Vůz, který se stal legendou díky své účasti v mistrovství světa v rallye, byl jedním z řady automobilů, které v sedmdesátých a osmdesátých letech byly variací na jednoduché tvary golfu. Překvapivé je, jak Giugiaro dovedl tyto tvary použít nesčetněkrát a přitom vždy vytvořil originální automobil.


Sériové vozy navržené Italdesignem pro značky Fiat, Alfa Romeo a Lancia:
Fiat Panda (1980)
Fiat Uno (1983)
Fiat Croma (1985)
Fiat Duna Weekend (1986)
Fiat Punto (1993)
Fiat Punto Cabriolet (1993)
Fiat Palio (2000)
Fiat Palio Weekend (2000)
Fiat Sienna (2000)
Fiat Palio (2003)
Fiat Idea (2003)
Fiat Sedici (2005)
Fiat Grande Punto (2005)
Fiat Croma 8ttoV (2005)

Alfa Romeo Giulia Sprint GT (1963 pro Bertone)
Alfa Romeo Alfasud (1971)
Alfa Romeo Alfetta (1974)
Alfa Romeo Alfasud Sprint (1976)
Alfa Romeo 156 facelift (2003)
Alfa Romeo 159 (2005)
Alfa Romeo Brera (2005)
Alfa Romeo 159 Sportwagon (2006)

Lancia Delta (1979)
Lancia Prisma (1982)
Lancia Thema (1984)

Komentáře

Přidat nový komentář



* Povinné položky
14.05.2014

Dravé potoky Korsiky

Fiat Scudo tentokrát vyrazil se skupinou kajakářů z týmu WW8 expedition group až na daleký ostrov Korsika. Jaké dojmy zanechal?

Více informací

Korsika je pro vodáky pomyslný magnet, který každé jaro přitahuje kajakáře ze všech zemí Evropy. My jsme toto jaro nebyli výjimkou a vyrazili na deset dní na malý ostrov ve středozemním moři. Letošní zima přinesla do Alp velmi vydatnou dávku sněhu stejně jako na horské masivy Korsiky, a tak se letos čekala velmi vydařená vodácká sezona. Začátkem dubna vyjel Fiat Scudo směr korsický přístav Bastia. Druhý dubnový týden byl vyhlášen jako „Týden korsických řek" a vodáků tu bylo více než obvykle. Odhadem něco přes tři sta kajakářů. Sněhu tu také bylo spousta a slunce pomalu začínalo topit sníh, aby naplnil místní řeky a potoky. Následujích deset dní jsme byli na vodě každý den a stejně jsme nestihli vše, co jsme chtěli. Naše Scudo nás den co den poctivě vozilo skrz průsmyky a úzké silničky k novým řekám. V tomto týdnu měla navíc italská a francouzská média abnormální zájem o vodáckou komunitu zde na malém ostrově, a tak se pro místní televize a noviny natáčely a fotily sjezdy těch nejdivočejších řek po celé Korsice.

Z vodáckého hlediska za pozastavení stojí řeka Vecchio, kde byla velmi dobrá voda, a celý její úsek je považován za jeden nejtěžších run na celé Korsice. Tento pětihodinový sjezd se lehce může stát noční můrou. Velký spád, ohromné kameny a časté, velmi náročné peřeje zajišťují některým skupinám až deseti hodinovou plavbu. Další parádní řekou je Rizanesse, která teče v jižní části ostrova a byla hlavním důvodem, proč byl zorganizován „Týden korsických řek". Stavba přehrady, proti které se tu vehementně bojovalo několik let, je již minulostí a přehrada je ve fázi zatopení překrásného údolí. Proto jsme byli rádi, že si můžeme zřejmě naposledy sjet horní a střední úsek Rizanesse, kde je řada vodopádů a kde ohromný žulový skalní masiv vytváří vynikající podmínky pro vodáky vyznávající tu nejvyšší obtížnost.

Po deseti dnech nás Fiat Scudo opět odvážel směr přístav, abychom se vydali na dlouhou cestu směr Čechy. Naše Scudo neohroženě vozilo šest kajakářů a pohodlně spolklo všechen materiál, který jsme s sebou měli a nebylo ho málo. To, že každodenní jízda Scudem byla velmi příjemná, nemá cenu zdůrazňovat. Nejvíce jsme však byli ohromeni z průměrné spotřeby. Na Korsice se vyšší převodové stupně dávají jen sporadicky, bylo nás šest lidí uvnitř, pět lodí na zahrádce a průměrná spotřeba se přesto nevyšplhala přes deset litrů.

Napsal: Honza Lásko - WW8 expedition group

Komentáře

Přidat nový komentář



* Povinné položky
02.02.2014

Pininfarina: kouzlo tvaru

Unikátní fotografie z archivu Fiatu vám představí dílo designéra Andrea Pininfariny, jednoho z největších designérů celé automobilové epochy.

Více informací

Andrea Pininfarina

Geniální designér, který pomáhal na svět nádherným tvarům a harmonii, posouval spojením praktičnosti a estetiky designerské řemeslo za hranice umění. Jeho prozaická smrt pod koly auta v roce 2008, když jel ráno na svém skútru do práce, šokovala celý svět. Jaký byl jeho život? Kdo byl Andrea Pininfarina?

Pohádkové jméno
Člověk s tak kouzelně znějícím jménem jakoby byl předurčen pro uměleckou dráhu. Pravda ale je, že Pininfarina je přízvisko, které vzniklo spojením dvou slov. Farina je původní jméno rodiny, zatímco Pinin je chlapecké jméno, které si Andrea ponechal. V roce 1961 obě jména spojil dohromady, čemuž požehnal samotný italský prezident. Vzniklo tak nejen nové jméno slavného rodu, ale i neméně slavné rodinné společnosti.

Neobyčejný obyčejný muž
Andrea Pininfarina se narodil 26. června 1957 do tehdy již slavné turínské rodiny. Studoval polytechnickou univerzitu, kterou zakončil jako strojní inženýr v roce 1981. Vzápětí odjel na stáž do USA do firmy Freuehauf Corp. Brzy se však vrátil a od roku 1983 začal pracovat v rodinné firmě. V roce 2001 se stal generálním ředitelem, v roce 2006 byl jmenován předsedou představenstva. Ukázal se být i zručným obchodníkem, protože se mu podařilo z obratu 21,9 milionu eur v roce 2006 vytvořil 114,9 milionu eur v roce 2007. V současnosti vlastní rodina Pininfarina 55% podíl ve firmě, zbytek vlastní drobní akcionáři. Rok 2008 však firmě příliš nepřál, protože se na jejích výsledcích podepsal horší vývoj v celém automobilovém průmyslu. Po Andreovi se vedení firmy podle očekávání chopil jeho mladší bratr Paolo.

Život bez šrámu
Jakožto úspěšný muž se mohl oženit s italskou aristokratkou Cristinou Maddalena Pellion di Persano, se kterou měl tři děti, dva syny Sergia a Luca a dceru Benedettu. Za svou práci posbíral řadu ocenění: byl nositelem francouzského a italského rytířského řádu, v roce 2004 jej časopis BusinessWeek vyhlásil jednou z 25 hvězd Evropy v kategorii inovátorů, v roce 2005 byly oceněny jeho řídící schopnosti. Dva roky na to zemřel tragickou, nečekanou smrtí. Zbyla po něm společnost s nezaměnitelným jménem a historií.


Rodinná firma Pininfarina: Pininfarina je dnes ve světě pojem. Jméno firmy proslavily návrhy karosérií - generace jejich designérů dávala svůj cit pro eleganci, vytříbené tvary a harmonii do služeb všech významných automobilek světa včetně Fiatu.

Nenápadné začátky
Giambattista Pininfarina, Andreův děd, založil proslulou firmu na výrobu automobilů v roce 1930. Uskutečnění snu však předcházela dlouhá cesta. Pininfarina odmalička miloval auta a letadla, později svou vášeň uplatnil v zaměstnání jakožto stavitel karosérií a konstrukcí letadel. Za svou práci byl odměněn čestným uznáním od italského letectva a vzápětí odjel do USA. V Detroitu došlo k jednomu z klíčových okamžiků jeho života, k setkání s Henry Fordem. Pro Pininfarina nastalo bohaté období vstřebávání technologických novinek, postupů a trendů. Jako pravému ohnivému Italovi mu však chyběla rodná Itálie natolik, že přes lukrativní nabídky Henryho Forda, který byl mladým talentem okouzlen, se vrátil domů.

Po návratu v sobě objevil jednu věc, kterou mu Amerika mimoděk dala: fascinaci americkým způsobem života, jeho tempem, ale hlavně odvahou a vírou v sebe sama. Pininfarina se odhodlal k odvážnému kroku a založil svou vlastní firmu: v roce 1930 vzniká Carrozzeria Pinin Farina.

Rodí se legenda
Zpočátku se společnost věnovala výrobě malých sérií automobilů na bázi podvozků Alfy Romeo, Hispano Suiza, Lancia a Fiat. Díky štěstí ale hlavně obrovskému talentu se podařilo Pininfarinovi hned v počátcích spojit se známou Alfou Romeo, která byla jedničkou na závodních okruzích. Prvním modelem, který vzešel z této spolupráce, byl Alfa Romeo Cabriolet 2+2. Designér, který měl skvěle našlápnuto, začal odvážně experimentovat s aerodynamickými karoseriemi. V té době se Alfa Romeo odrazila k hvězdným výšinám. V roce 1947 se na scéně objevil vůz Cisitalia 202 a jméno Pininfarina začal skloňovat celý svět.

Rozhodující okamžiky
Klíčovou zakázkou se pro Carozzeria Pinin Farina stal model Alfa Romeo Spider. Tento model, který se stal motoristickou ikonou, měl být původně určen pouze pro vybranou luxusní klientelu ze zámoří. O jeho výrobu svedla firma boj s jiným známým návrhářem, Bertonem, dokázala však přesvědčit a zakázku získat pro sebe. Nesmazatelně se tak začala zapisovat do dějin motoristického designu.

V roce 1961 přenechal Battista Pininfarina vedení společnosti svému synovi Sergiovi a zeťovi Renzu Carlimu. Sergio Pinifarina přivedl svou firmu do náruče další motoristické ikony: Ferrari. Jejich spolupráci stála předtím v cestě nevraživost mezi otcem - zakladatelem Battistou a Enzem Ferrarim. Sergio s Enzem naopak pěstoval dobré vztahy a tak, když starý pán odešel na odpočinek, nová éra spolupráce mohla začít. Schopný obchodník Sergio také navázal spolupráci s dalšími automobilkami, především s Peugeotem.

Růst do nebeských výšin
Sedmdesátá a osmdesátá léta byla ve znamení experimentů. Tehdy vznikly prototypy sportovních Ferrari Modulo nebo Ferrari Testarossa, které vyvolaly velkou diskusi. Na jiné frontě naopak bojovaly elegantní osobní vozy Cadillac Atlanté či populární Alfa Romeo 164. Do žhavé atmosféry vstupuje Andrea, který se stává manažerem právě programu Cadillac Atlanté. Jeho přínos z tehdejší doby spočívá také v rozšíření spolupráce s automobilkami Mitsubishi a Honda.

K svým sedmdesátinám si firma nadělila model Ferrari 550 Barchetta, o rok později trumfovala Citroenem Osée - Ford Start, který získal ocenění „Nejlepší koncept". Nejnovějším příspěvkem světovému automobilovému designu je Maserati Quattroporte Automatic.

Tajemství úspěchu
V čem tkví tajemství úspěchu designérů z dílny Pininfarina? Zatímco ostatní se soustředí na přísnou geometrii, jejich návrhy oplývají plynulými tvary a perfektními proporcemi. Legenda praví, že neomezeným zdrojem pininfarinských designérů jsou zasněžené vrcholky hor obrušované alpským větrem. Jiná legenda ovšem tvrdí, že rozhodujícím stimulem pro tvorbu italských návrhářů jsou krásné ženské tvary.

Široké portfolio
Společnost Pininfarina má dnes však mnohem širší záběr, který jí umožňuje sbírat jeden úspěch za druhým i v dobách, kdy automobilový průmysl zažívá recesi. V České republice je známá také např. svým designem třetinkové láhve Mattoni. Navrhuje také design bot, kuchyní, mobilních telefonů, lampy, plnicí pera. Společnost Pinifarina se podílela i na pylonu pro zimní olympijské hry v roce 2006. Její největší zásluhy však jednoznačně patří automobilové kráse.

Komentáře

Přidat nový komentář



* Povinné položky
>